Praha jako město krátkých vzdáleností: Jak Metropolitní plán chrání a doplňuje veřejnou vybavenost

Vybavenost jako základ města krátkých vzdáleností

Metropolitní plán definuje veřejnou vybavenost široce – zahrnuje občanskou, komerční i rekreační. Patří sem školy a instituce veřejné správy, ale také divadla či filharmonie, sportovní areály nebo zdravotnická zařízení. Cílem je, aby lidé měli většinu každodenních služeb v docházkové či krátké dojezdové vzdálenosti. Tento přístup vychází i z projektu Praha patnáctiminutová, který hodnotí dostupnost služeb napříč městem a pracuje s reálnými daty o pěší dostupnosti i o dostupnosti MHD.

Kvalitní data jako základ rozhodování

Rozhodování o tom, kde a jaká vybavenost má vznikat, se opírá o rozsáhlé analytické nástroje. Základem je demografická prognóza, která předpokládá, že Praha bude mít v roce 2050 přibližně 1,68 milionu obyvatel a že nejrychleji porostou počty mladých lidí a seniorů – tedy skupin s nejvyššími nároky na veřejné služby. Doplněním prognóz jsou modely rozvoje čtvrtí, jež sledují postupné zaplňování území. Nejdetailnějším podkladem jsou územní studie, které dokážou přesně určit kapacitu bloků, očekávaný počet obyvatel a z toho vyplývající potřebu škol, sportovišť či veřejných prostranství.

Jak plán vybavenost vymezuje a chrání

Aby mohla síť veřejné vybavenosti fungovat a přizpůsobovat se změnám, metropolitní plán využívá několik vrstev regulace. Nejpevnějším nástrojem jsou lokality veřejné vybavenosti, které v území závazně vymezují prostor pro klíčové veřejné instituce. Typickým příkladem je připravovaná Vltavská filharmonie, která má v plánu jasně vymezené umístění i potřebnou infrastrukturu, aby mohla vzniknout jako kulturní instituce celoměstského významu.

Další vrstvu tvoří plochy rezervované pro doplnění veřejné vybavenosti. Uplatňují se zejména v rozvojových částech Prahy, kde se očekává růst počtu obyvatel. Rezervy dávají městu možnost reagovat v okamžiku, kdy vznikne potřeba nových škol, školek nebo dalších zařízení. Flexibilnější nástroj představuje vymezení bodem a parametrické regulativy, které umožňují umístit vybavenost tam, kde se v průběhu vývoje ukáže jako nejvhodnější. „V některých případech lze tyto funkce umístit i do podzemních podlaží, pokud to charakter území a stavby umožňuje,“ upozorňuje Daniel Volek z Kanceláře metropolitního plánování IPR Praha.

Rozvojové oblasti a strategické stavby

V severovýchodní části Prahy, zejména v Letňanech a okolí, se nachází jedny z nejrozsáhlejších transformačních území metropole. Tato místa mají potenciál pojmout desítky tisíc nových obyvatel, a proto je nutné od počátku plánovat také školy, zdravotnické služby, sportoviště nebo parky. „V Letňanech je rozvojových ploch tolik, že bez detailní studie nelze potřebnou vybavenost přesně určit,“ říká Jan Krtička z Kanceláře rozvoje městských čtvrtí IPR Praha. Zásadním projektem je tu plánovaná nemocnice. Ačkoli její příprava stále probíhá a projekt není přímo součástí aktuálního metropolitního plánu, plán pomocí regulace zajišťuje, že území zůstane pro nemocniční funkci zachováno. V tuto chvíli jsou nejzásadnějším faktorem majetkoprávní vztahy mezi městem a státem, které budou určovat rychlost výstavby. Podobný princip se uplatňuje i v dalších transformačních územích v Praze. Například na Žižkově, kde investor díky plánovací smlouvě vybuduje mateřskou školu a park, zatímco základní školu zajistí hlavní město. Tento příklad ukazuje, jak může regulace spolu se smluvními nástroji přispět k vyváženému rozvoji nové čtvrti. 

Veřejná prostranství jako městská kostra

Součástí plánování veřejné vybavenosti jsou i veřejná prostranství. Metropolitní plán zdůrazňuje, že ulice, náměstí a parky mají vznikat souběžně s novými domy a službami, aby se nové čtvrti staly živými a funkčními od prvního dne. Veřejná prostranství jsou v plánu vnímána jako přirozené jádro každodenního života, tedy místa pro odpočinek, pohyb i setkávání. Dobře navržené prostranství je podle metropolitního plánu základní podmínkou pro fungování města krátkých vzdáleností. Proto jsou součástí regulačních zásad požadavky na srozumitelné pěší vazby, dostatek zeleně, kvalitní uliční prostory i bezpečnou orientaci v terénu. V nových čtvrtích má být jasně definováno, kde vznikne centrální náměstí, jak budou propojené hlavní ulice nebo kde se vytvoří nové městské parky.

Město krátkých vzdáleností pro rok 2050

S očekávaným demografickým růstem bude Praha potřebovat nové školy, zdravotnická zařízení, sociální služby i rekreační infrastrukturu. Metropolitní plán na tyto potřeby reaguje kombinací analýz, regulací a flexibilních nástrojů, které umožňují cíleně doplňovat vybavenost tam, kde bude nejvíce potřeba. Jeho cílem je, aby se Praha rozvíjela jako město krátkých vzdáleností – město, v němž lidé najdou vše důležité v místě, kde žijí, a v němž nové čtvrti vznikají jako plnohodnotné součásti města už od začátku.