Gaelština je keltský jazyk, kterým původně mluvili jak Irové, tak Skotové a kterým se dnes stále hovoří hlavně na východě Irska, na skotské vysočině anebo třeba na hebridských ostrovech.
V České republice tímto jazykem mluví jediná osoba - nadějná překladatelka Petra Johana Poncarová, vítězka posledního ročníku soutěže o cenu Jiřího Levého pro mladé překladatele. Ve 25. ročníku tohoto prestižního klání byla Poncarová oceněna za překlad prvních dvou kapitol románu Deireadh an Fhoghair (Konec podzimu) skotského gaelsky píšícího autora Tormoda Caimbeula.
První vydání u nás
Petra Johana Poncarová vystudovala anglistiku a skandinavistiku na FF UK, v současné době dokončuje doktorát a specializuje se právě na skotskou gaelštinu. Studovala na ostrově Skye a pracovala v gaelském nakladatelství na ostrově Lewis. Její překlady básní Christophera Whytea jsou vůbec prvními překlady z gaelštiny do češtiny, nyní připravuje antologii moderní gaelské literatury v českém překladu – půjde o první knižní vydání gaelské literatury u nás.
Albánie – velká neznámá
I druhý host nadcházejícího setkání v rámci cyklu Překladatelské zákulisí se zabývá u nás neznámým evropským jazykem. O albánské literatuře bude debatovat Přemysl Vinš, který získal za překlad z tohoto jazyka 3. místo v soutěži Jiřího Levého v ročníku 2016 – 2017.
Přeložil povídky nazvané Když Chruščov projížděl naší vesnicí albánského spisovatele, diplomata a pedagoga Ylljeta Aliçky, které českého čtenáře přivádějí do země, o jejíchž reáliích u nás panuje stále velmi slabé povědomí, stejně jako o albánské literatuře. A právě to se Vinš svými překlady snaží změnit.
Ukázky z obou literatur přečte hlasový poradce Českého rozhlasu pan Libor Vacek.