Zatímco Stezku osobností trojská botanická zahrada „otevřela“ teprve v polovině letošního června, projekt Kořeny osobností, v rámci nějž vlastně unikátní stezka vznikla, běží už několik let.
„V rámci Kořenů osobností dochází ke spojení vzácného přírodního bohatství s těmi největšími osobnostmi současného světa. Projekt má připomínat budoucím generacím nejen jedinečné dědictví přírody, ale také to nejlepší, co vytvořil člověk, ať již v oblasti kulturní, sportovní či vědecké,“ uvedl před časem Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy.
Strom sázel v devětadevadesáti letech
V zahradě v rámci projektu vysazují dřeviny významní představitelé nejen českého, ale i zahraničního kulturního, sportovního, vědeckého či politického života.
A právě jedním z nich byl v říjnu roku 2010 i Otakar Vávra. Ačkoli tenhle jeden z největších českých režisérů, scenárista a pedagog následující rok ve věku 100 let zemřel, jeho přítomnost v expozici zahrady stále připomíná jabloň drobnoplodá.
O jaký strom vlastně jde? Už samotný název napovídá, že to je dřevina s obrovským areálem výskytu. Jde však o druh vyloženě okrasný. I tak ale její drobné, pevné plody, které se na stromě dlouho drží, se v některých zemích využívají ke konzumaci, například ke kompotování.
Strom velmi oblíbený
Jabloň drobnoplodá, latinsky Malus baccata, se táhne od východní Sibiře, Dálného východu, Mongolska až po severní Čínu a Koreu. Narazíte na ni ve smíšených lesích, a to jak na stráních, tak v údolích.
„Vávrova“ jabloň dosahuje výšky 4 - 5 metrů a pro ty, kteří si ji zasadí, na jaře odmění celou plejádou třícentimetrových bílých květů. Od podzimu do zimy je pak zase nápadná svými žlutými plody s červeným líčkem.
Díky své nenáročnosti a vysoké mrazuvzdornosti je velmi oblíbená. Slouží také jako podnož pro jiné asijské druhy jabloní.
