Významné výročí si připomínáme právě tento čtvrtek. O co vlastně tehdy šlo? O nic více či méně než o to, že se Praha tímto razantním krokem začala přizpůsobovat požadavkům tehdejší doby. Čtyři samostatná a do značné míry ještě dost středověká města se musela spojit v jedno, aby se jako celek mohla snáze vyrovnat s nároky na moderní město, tedy zavádět manufaktury a s tím spojený nový styl života, který do měst lákal stále více původně venkovského obyvatelstva. Jak již bylo řečeno, spojovalo se Staré Město pražské, jemuž se také říkalo Pražské Město, Větší Město a rovněž prostě Praha, dále pak Malá Strana, která byla na město povýšena roku 1257 Přemyslem Otakarem II, Hradčany a konečně Nové Město pražské, založené v roce 1348 Karlem IV.

Po spojení se stala Praha po Vídni druhým největším městem habsburské monarchie. Rozkládala se na 143 hektarech a bydlelo v ní něco kolem 76 000 obyvatel. Nutno dodat – pro mnohé možná překvapivě – že v tu dobu většina z nich česky nemluvila.

Nové Královské hlavní město bylo ihned rozděleno na čtyři čtvrtě. Už tehdy byly tyto pražské obvody označovány římskými číslicemi. Šlo o: Staré Město (Praha I), Nové Město (Praha II), Malá Strana (Praha III), Hradčany (Praha IV). Městská správa a městská rada sídlily na Staroměstské radnici a nový magistrát vznikl až v létě téhož roku, přesněji v srpnu 1784.

Skutečnost, že celé město v ten čas bylo ještě sevřeno hradbami, jen podtrhuje přetrvávající středověký ráz a ten byl v podstatě totožný s tím, co městu vtiskl dávno císař Karel IV. Zajímavé také je, že do tehdejší Prahy nebyl začleněn Josefov. Tam se původně rozkládalo Židovské Město a součástí „královské Prahy“ se tato čtvrť, označená následně římskou číslicí V, stala až v roce 1850, tedy po dlouhých šestašedesáti letech.

To už Prahu dávno obklíčila „průmyslová předměstí“, jako například Karlín, Smíchov, Holešovice či Libeň, ale s jejich připojováním ku Praze se nijak nespěchalo. Po Josefově byl v roce 1883, tedy po dalších třiatřiceti letech, připojen Vyšehrad (Praha VI), o rok později Holešovice-Bubny (Praha VII) a v roce 1901 Libeň (Praha VIII). Následně až zákonem ze dne 6. 2. 1920 byla vytvořena Velká Praha, když se s dosavadními osmi pražskými čtvrtěmi spojilo 39 okolních obcí a oficiální název města se tehdy změnil na hlavní město Praha. K dalšímu územnímu růstu pak došlo postupně v letech 1960 (připojení tří obcí a částí dvou katastrálních území), 1968 (připojeno 21 obcí Středočeského kraje), 1970 (korektury hranic Prahy, zejména letiště) a konečně 1974, kdy bylo ku Praze připojeno dalších 30 obcí Středočeského kraje.

Zdroj: Historie Prahy, wikipedia a další